Svaz dechových orchestrů

aneb hrajeme Vám už třetí století. Tak jak to bylo.

To se v roce 1899  sešlo několik muzikantů z Topolné, kteří hrávali po okolí, aby utvořili samostatnou kapelu. Páteří nové muziky se stali Mořic Foltýn (čtyřiadvacetiletý, zvolen kapelníkem), a jeho tři bratři. Začalo se jí po okolí říkat Mauricova kapela (Mořic=Mauric).

Příležitostí k muzicírování měla požehnaně, doprovázela svatby, pohřby, hasičské výlety, ale hrávala také k Novému roku, 1. máji, panu starostovi, panu nadučiteli, pánům radním, náčelníku hasičů i  Josefům, Antonínům, Janům ...

Rok 1914 jako počátek první světové války poznamenal činnost všech ka­pel, v Topolné však čtyři z muzikantů povolávací rozkaz nedostali, a tak se za přizvání zbylých členů březolupské kapely dal dohromady alespoň štrajch a vyhlášení Československé republiky bylo v Topolné oslaveno průvodem s hudbou navzdory smutnému faktu, že se z fronty nevrátil jeden z bratrů Foltýnů - Blažej.

V prvních volbách v samostatné republice byl kapelník Mořic Foltýn zvolen starostou, ale muziku ani výchovu mladých hudebníků z Topolné neošidil. Topolská kapela byla tehdy jednou z mála, které dokázaly zvládnout náročný doprovod tělocvičných slavností Sokola, Orla a DTJ, což znamenalo, že byla zvána téměř na každou takovou slavnost v širokém okolí.

Jednu kapitolu činnosti Topolské kapely uzavřel konec dvacátých let. Kon­cem října se totiž  odstěhoval její zakladatel a kapelník Mořic do Kroměříže a vedení dechovky předal po třiceti letech bratru Ferdinandovi. V tu dobu jíž na vesnici proniká jazz se saxofony, klavírem a harmonikou. Za této situace se v roce 1935 ujímá vedení Topolské kapely šestadvacetiletý Ludvík Foltýn ( vede ji plných 60 let do roku 1995 a stavá se velkou legendou a nedostižným vzorem pro všechny muzikanty i v okolí) a během několika let se mu daří dostat dechovou hudbu opět "do kondice".

Stejně jako u jiných kapel znamená okupace i pro zdejší muziku narušení její obvyklé čin­nosti. Zábavy jsou zakázány, ale místní muzikanti přesto dlouho nestagnují. Naopak, zkoušek, které povoleny jsou, využívají ke zkvalitňování hudby i k vý­chově muzikantského dorostu.

V důsledku toho se po roce 1945 začíná v Topolné s novými, mladými hráči, kteří mají perspektivně nahradit starší generaci. Dechovka se rozjíždí na Ze­mědělskou výstavu do Prahy, na Světový festival mládeže, na 1. celostátní spar­takiádu ...

Dalším významným mezníkem v historii Topolské kapely byl rok 1962.

Těch změn je v tomto roce vlastně hned několik: přechod na nízké ladění, kapela si začíná říkat Topolanka, místo Osvětové besedy v Topolné se jejím zřizovatelem stává Závodní klub v Uherském Hradišti. Svojí kvalitou si v té době Topolanka říká o pozvání do brněnského rozhlasu a televize, pra­videlně zajíždí na lázeňské koncerty do Luhačovic, Piešťan, Smrdák, Teplic nad Bečvou.

O kvalitě Topolanky svědčí i to, že 24krát dostala pozvání do zahraničí. Ve vzpomínce na ta léta ovšem zazní i smutné tóny. V roce 1965 ztrácí Topolanka hned dva 55ti leté  muzikanty a o tři roky později oporu muziky  křídlováka Ferdu Foltýna, šest let na to hornistu Mořice Foltýna, aby za rok po autonehodě zahynul vynikající 20ti letý basista Jožka Knot. Jsou to velké rány pro celou muziku a trvá hodně dlouho, než se jizvy zacelí. Sedmdesátá a osmde­sátá léta dvacátého století lze označit za nejúspěšnější období celé existence Topolanky. Setkáváme se s ní na soutěžích a přehlídkách ve Štětí, Kolíně, Zlíně, Hluku, Ratíškovicích, Trenčíně, hraje po Evropě Polsko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Francie ...

Topolanka si v těch letech uvědomuje, že rostoucí náročnost skladeb a požadavků posluchačů vyžadují maximální kvalitu v přípravě. Proto si k nácvi­ku nových skladeb zve takové osobnosti, jakými v té době byli Emanuel Kaláb, Robert Šálek, K. K. Chvalovský, Karel Eška, Miloš Machek, František Škubal, Alfa Širůčka, Jaroslav Bílý, Rudolf Rydval, Karol Pádivý, Václav Maňas ml ...

Nejvíce si členové Topolanky váží umístění na Mezinárodní soutěži dechových hudeb Brno 1990, kde se kapela umís­tila ve Zlatém pásmu a obdržela Zlatý pohár,který dodnes zdobí zkušebnu.

Ludvík Foltýn (*1909-+2002) v roce 1995 předal vedení kapely nejmladšímu bratru Blažejovi,který ze zdravotních důvodů v roce2004 předává kapelnictví za souhlasu všech členů kapely svému synovi Jiřímu Foltýnovi,současnému kapelníkovi. I v dnešní době je 9 hudebníků spřízněno s rodem Foltýnů

Ve věku 95 let umírá další z legend muziky a asi nejdéle hrající es klarinetista Rudolf Foltýn (*1913), který hrál v muzice od svých 13 let plných 80 let  až do roku 2006.

V tomto roce 2014 nás opustil také Blažej  Foltýn  a další dva bývalí členové.

Dochází k generační výměně a podstatnému omlazení hudebníků i zpěváků.

Finančně na činnost, provoz a obnovu krojů a nástrojů přispívala hudbě Nadace děti, kultura a sport pana Ivo Valenty a Obecní úřad Topolná s paní starostkou Mgr. Hanou Maráškovou, za což jim patří  velký dík.

Součástí Topolanky je kvintet fanfárové a věžní hudby - Minaret a malá 3-5tičlenná dechovka pro soukromé oslavy - MaDeT.

Spolupracujeme také se Zdounečankou, Hulíňany a dechovkami v rakouském Lechu, Frastanzu a německé Grosskorbetě.

Topolanka účinkovala v 9   televizních pořadech. Repertoár je žánrově velmi široký od moravských a slováckých písniček přes klasickou dechovku až po moderní rytmické skladby a muzikálové melodie.

Do současnosti prošlo Topolankou téměř 170 muzikantů a věříme, že toto číslo není konečné.

Všechny příznivce dechovky srdečně  zveme na TOPOLANKA-FEST, oslavu 115. let založení 19.7.2014  do Topolné -  kulturního střediska Bůrovce.

V programu, který uvádí paní Ivana Slabáková a začíná v 15 hodin,  vystoupí  Topolanka, Staroměstská kapela, ZUŠ Zdounky, vítěz národního kola ZUŠ a Túfaranka ze Šakvic, která po programu bude hrát i při taneční zábavě.

                                                                                                                                 jf